Šepot věků: cesta tarotových karet časem

Šepot věků: cesta tarotových karet časem

Když se díváme na pestré, záhadné obrazy tarotových karet, obrazotvornost ochotně kreslí výjevy šedivé dávnověkosti: kněze v chrámech starého Egypta, kteří skrývají tajné vědění před nezasvěcenými, nebo romské vozy skřípající po prašných cestách středověké Evropy. Skutečné dějiny těchto karet, očištěné od nánosu mystifikací, však nejsou o nic méně strhující než nejsmělejší legendy.

První dějství: Lesk italské renesance

Navzdory oblíbeným mýtům k nám tarot nesestoupil ze stěn egyptských pyramid. Jeho kolébkou se stala severní Itálie počátku 15. století — epocha rané renesance, doba rozkvětu umění, intrik a nebývalého přepychu.

Zpočátku neměly tyto karty s předpovídáním budoucnosti nic společného. Byla to salónní zábava pro aristokraty, karetní hra známá jako Tarocchi nebo Trionfi (trumfy, triumfy). Nejbohatší rody té doby, například milánští vévodové Visconti a Sforza, zadávali malířům jedinečné balíčky. Karty se kreslily ručně, pokrývaly lístkovým zlatem a stály celé jmění.

Stavba hry už tehdy byla blízká té dnešní: čtyři barvy (meče, poháry, mince a žezla) a zvláštní trumfové karty zdobené alegorickými postavami — Smrt, Láska, Kolo štěstěny. Tyto obrazy nebyly tajnými šiframi; byly to archetypy a křesťanské ctnosti srozumitelné každému vzdělanému člověku té doby. Tarot byl zrcadlem své epochy a odrážel obraz světa urozeného Itala.

Druhé dějství: Okultní převrat ve Francii

Uplynula tři století. Tarotové karty se rozšířily po Evropě a z výlučného uměleckého díla se stala oblíbená hra tištěná na levném kartonu (nejznámější se stal takzvaný marseillský balíček). A tehdy, na sklonku 18. století, nastal nečekaný obrat.

Francie stála na prahu revoluce a mysli osvíceného publika byly uchváceny mystikou, zednáři a hádankami Východu. V roce 1781 vydal švýcarský zednář a učenec Antoine Court de Gébelin své mnohasvazkové dílo «Prvotní svět». V něm bez odvolání prohlásil, že tarot není nic jiného než posvátná «Kniha Thovtova», zachráněná z hořících knihoven starého Egypta. Přestože egyptské hieroglyfy tehdy ještě nebyly rozluštěny a Gébelinova teorie neměla vědecký základ, zrno padlo do úrodné půdy.

Štafetu převzal Jean-Baptiste Alliette, bývalý obchodník s obilím, který si zvolil pseudonym Etteilla (vlastní příjmení čtené pozpátku). Stal se prvním profesionálním tarotistou v dějinách, vytvořil první balíček určený výslovně k věštění a vydal podrobné návody k výkladu karet. Právě Etteilla navždy spojil tarot s astrologií a předpovídáním osudu. Karty promluvily jazykem budoucnosti.

Třetí dějství: Britský mysticismus a zrození legendy

Skutečná revoluce, která určila dnešní podobu tarotu, se odehrála na přelomu 19. a 20. století v mlžném Londýně. Karty se dostaly do rukou členů Hermetického řádu Zlatého úsvitu — tajného společenství, které studovalo magii, alchymii a kabalu.

Francouzský okultista Éliphas Lévi už předtím skvěle spojil 22 velkých arkán tarotu s 22 písmeny hebrejské abecedy a se Stromem života. Britové však šli dál. V roce 1909 se významný člen řádu Arthur Edward Waite rozhodl vytvořit nový balíček. Úkol svěřil malířce Pamele Colman Smithové, ženě s nezvyklým viděním a velikým nadáním.

Jejich společné dílo, dnes známé jako balíček Rider–Waite–Smith, znamenalo průlom. Poprvé v dějinách dostalo všech 78 karet, včetně malých arkán (číselných karet), podrobné dějové ilustrace. Jestliže dříve byla «Trojka mečů» prostě tři nakreslené čepele, nyní to bylo srdce probodnuté třemi meči na pozadí bouřkového nebe. Tato názornost a psychologická hloubka učinily z Waitova balíčku ten nejoblíbenější na světě, srozumitelný i bez biflování složitých okultních traktátů.

Epilog: Zrcadlo lidské duše

Ve 20. století čekala tarot nová proměna. Díky pracím Carla Gustava Junga se obrazy karet začaly vnímat ne jako magický nástroj k předpovídání budoucnosti, nýbrž jako soubor univerzálních lidských archetypů.

Dnes je tarot kaleidoskopem významů. Pro někoho je stále mystickým orákulem, pro někoho nástrojem sebepoznání, vizuálním deníkem nebo metaforickými kartami, které na sezení u psychologa pomáhají nahlédnout do vlastního podvědomí. A pro umělce z celého světa se tvorba vlastního tarotového balíčku stala způsobem, jak vyjádřit své vidění světa.

Tarot začal jako pozlacená hračka italských aristokratů a stal se univerzálním jazykem symbolů, jímž lidstvo dál vede rozhovor samo se sebou.